§ 175 Náhrada jízdních výdajů zaměstnancům zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3

Komentář

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 157-161 – náhrada jízdních výdajů zaměstnancům v podnikatelské sféře

  • § 173-174 – obecná ustanovení k poskytování cestovních náhrad zaměstnancům ve státní a příspěvkové sféře

  • § 265 odst. 3 – odpovědnost za škodu na vozidle

Komentář

V této části jsou uvedeny odchylky při poskytování náhrad jízdních výdajů zaměstnancům ve státní a příspěvkové sféře.

 NahoruVozidlo, které nebylo zaměstnanci poskytnuto

Zaměstnavatel může požádat zaměstnance, aby jako dopravní prostředek na pracovní cestě použil jiné než služební vozidlo. Takovýmto vozidlem může být např.:

• soukromé vozidlo zaměstnance (vozidlo, které je výlučným vlastnictvím zaměstnance, anebo vozidlem ve společném jmění manželů),

• vozidlo, které je v podílovém spoluvlastnictví zaměstnance,

• vozidlo, které má zaměstnanec v nájmu, tj. vozidlo, které si pořizuje formou finančního leasingu, anebo vozidlo, které má pronajato např. z půjčovny vozidel,

• vozidlo, které zaměstnanec používá na základě smlouvy o výpujčce nebo výprose.

Pokud zaměstnanec vyhoví žádosti zaměstnavatele a na pracovní cestě takovéto vozidlo použije, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši základní náhrady a náhrady za spotřebované pohonné hmoty.

 NahoruZákladní náhrada

Základní náhrada se stanoví jako součin sazby základní náhrady a počtu kilometrů ujetých vozidlem na pracovní cestě. Výše této sazby je ve smyslu ustanovení § 175 ZP pro zaměstnavatele ve státní a příspěvkové sféře závazná a nelze ji rozhodnutím zaměstnavatele ani dohodou se zaměstnancem měnit. Pro příslušný rok jsou sazby základní náhrady upraveny v prováděcí vyhlášce MPSV.

 NahoruNáhrada výdajů za spotřebované PHM

Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty (PHM) se stanoví jako součin spotřeby použitého vozidla, počtu kilometrů ujetých vozidlem na pracovní cestě a ceny PHM. Spotřeba pohonné hmoty vozidla se zjistí z technického průkazu vozidla, přičemž přednostně se použije údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie. Jestliže v technickém průkazu takovýto údaj uveden není, vypočte se průměrná spotřeba jako aritmetický průměr všech hodnot o spotřebě uvedených v technickém průkazu příslušného vozidla. Není-li v technickém průkazu vozidla uveden žádný údaj o spotřebě PHM, musí zaměstnanec předložit zaměstnavateli technický průkaz vozidla shodného typu, ve kterém je alespoň jeden údaj o spotřebě PHM uveden.

Cenu PHM prokáže zaměstnanec dokladem o jejím nákupu u čerpací stanice, a to dokladem o zakoupení jakéhokoliv množství (i minimálního) pohonné hmoty, jejíž druh je uveden v technickém průkazu vozidla. Z uvedeného dokladu musí být patrná souvislost s pracovní cestou. To tedy znamená, že doklad o nákupu PHM nemusí být bezprostředně z doby konání pracovní cesty, ale může být i z doby před či po pracovní cestě. Rozumnou tolerancí jsou přitom 2 dny před či po pracovní cestě.

Pokud zaměstnanec nepředloží doklad o ceně pohonné hmoty, použije se pro výpočet náhrady výdajů za spotřebované PHM průměrná cena stanovená pro příslušný rok prováděcí vyhláškou MPSV.